M. Ravel: Bolero aneb Dlouho slibovaný článek

Mám chvilku, tak jsem se rozhodla ji využít k vložení dalšího, už dlouho slibovaného, článku. Tuto aktivitu dělám s dětmi na druhém stupni a dělala jsem i na loňské LDHV ve dvou skupinách ZUŠ. Video jsem bohužel doposud nezvládla nastříhat, ale doufám, že i z popisu mnohé vyčtete:-) Boleru jsem se věnovala i v jednom z prvních článků ZDE.

     Úvodní motivace - indicie (různé varianty, vyberte si jednu)

      Bolero

Pokus se zapamatovat všechny indicie. Zkus si je vybavit, pojmenovat a napsat v heslech.

Následuje usouvztažnění – společně dojdeme k M. Ravelovi a ke stručnému zápisu.

Možné varianty motivace:

a)      se zavázanýma očima – sluchová hra (poslouchej a zapamatuj si, pak je dej společně se skupinou/učitelem do souvislosti)

Zvukové indicie:

b)     foto indicie po třídě (během hudební ukázky Bolera najdi 7  indicií ve třídě (lze využít ty z Kimovy hry), zapamatuj si je, po pokynu učitele je zkus pojmenovat, následně je usouvztažni spolu se skupinou/učitelem)

c)      promítnutí – princip Kimovy hry (minutu se dívej na zobrazené indicie a zkus si je zapamatovat)

Usouvztažnění indicií: 

Ravel byl milovníkem hodinových strojků - záliba po otci, který byl vynálezce, žil v letech 1875-1937 byl kuřákem, po matce Španěl, pobýval v Paříži, Bolero bylo původně hudbou k baletu, byl milovníkem koček a Bolerem vytvořil nejdelší cerscendo v dějinách hudby. 

2)     Přístav – trh (zavřené oči – čichová asociace - konzerva sardinek, pomeranč, levandule, leták)

T  Tahle část mě hodně baví, dětem rozdám krytky na oči nebo si je pouze zavřou, obcházím kruh se čtyřmi vůněmi, které mám na talířku a pravidelně je střídám, abych pak mohla na základě vůní vytvořit z dětí skupiny. Vše se děje za puštěného zvuku přístavu - přesouváme se tak do na španělské tržiště.

Následuje pantomima v rytmu basového ostinata (zdroj Collins - Music Express), co mohou lidé v přístavu dělat? Basové ostinato může hrát vyučující na xylofon:

Nápady ( zaléváme, zametáme, házíme udici, vyhledáváme na telefonu, vážeme kytici, ...)

Skupinová práce – výkřiky prodejců – rozdělit se na základě vůní a obrázku níže na 4 skupiny

a) Co prodávám?     

b) Rytmizování výkřiku (Děti vykřikují: "Květiny, květiny do každé rodiny, čerstvá ryba k obědu zažene hlad cobydup, ...)

c)      Melodizování v prostoru CEGC

Výkřiky prodejců realizovat do rytmického ostinata s melodií  z Bolera. Vykřikují, když hraje "jejich nástroj".

Podklad ze Sibelia:

 

Hra na tělo – do Bolera

Další inspiraci najdete ZDE

-        nácvik rytmického ostinata a hry na tělo

+ tamburína a dřívka se střídají v rytmu TÁ, TÁ, TYTY

Propojení s melodizovanými výkřiky.

Melodie k výkřikům pro šikovné (většinou hrajeme na flétnu - dvě děti se střídají v otázce a odpovědi):

  Písnička Bolero:

Tato písnička se dá zpívat i do originální skladby. Mám ráda takhle jednoduché věci.

 

Doprovod k písničce:

 Podklad ze Sibelia k písničce - (představa aranže)

 Propojení celého – naše Bolero – vepsat do zmrzliny „aranž“

Skupina si zvolí svého vedoucího/ dirigenta  a zapisuje svoji aranž z jednotlivých osvojených prvků z Bolera a tvoří tak svoji vlastní kompozici s crescendovou gradací:-)

Co Vám zmrzlina připomíná? (crescendo)

                                         

Tip – zmrzlinové intervaly

 

   Bolero v dalších uměních:

a)     Anne Adams – obraz Bolero

b)     Jean Echenoz – román Ravel

Seřaď ukázky z románu do crescenda. Mám vytisknuté na kartičkách se symboly, pak promítnu jen pořadí symbolů. Celý román je velmi zajímavý svojí formou. Jde o nový román, který je psán ve formě Bolera - opakující se rytmické motivy (v českém jazyce trochu zanikají), zachycuje posledních pár let ze života M. Ravela, crscendo je v textu velmi patrné. 

 

Ukázka z knihy str. 53. – 55.

Dobře, řekne Ravel, vždyť já si nakonec můžu vystačit i sám. Když budu skládat sám, instrumentaci zvládnu mnohem dřív, než u nějaké cizí věci. Ostatně, je to jen balet, forma není vysloveně potřeba, ani provedení, skoro ani není nutné modulovat, vlastně to chce jen rytmus a orchestr. Hudba tentokrát není moc důležitá. Stačí se do toho dát.

Do Saint-Jean-de-Luz se vrátí brzy ráno, a teď právě odchází v doprovodu Samazeuilha na pláž. Na sobě zlatožlutý župan přes černé plavky se šlemi, na hlavě šarlatovou koupací čepici, momentík se zdrží u klavíru, zahraje jedním prstem na klaviaturu nějakou melodii, a znovu. Nepřipadá vám, že zní tohle téma docela naléhavě? ptá se Smazeuilha. A pak se jde koupat. Vyleze z vody, za červencového slunce si sedne na písek a vrátí se k tomu, co říkal před chvílí. To by se mělo nějak použít. Třeba by mohl tu melodii několikrát opakovat, ale nerozvíjet, jen co by nastoupil orchestr, a přinejlepším ji vygradovat, jak to půjde. Ne? No, řekne a zvedá se, protože zas půjde plavat, někdy to funguje, vezměte si La Madelon. Ale tohle bude fungovat ještě mnohem líp, Maurici, to bude fungovat stokrát líp než La Madelon.

Prázdniny skončily. Sedí doma u klavíru sám, před sebou partituru, cigaretu mezi rty, stále tak dokonale učesaný. Pod domácím oblekem se světlými klopami a s barevně sladěným kapesníčkem má košili s šedým proužkem a bronzovou kravatu. Levou rukou se dotýká klaviatury a bere akord, zatímco pravá, vyzbrojená kovovou patentní tužkou v sevření ukazováčku a prostředníčku, zapisuje do partitury, co levá právě vykonala. Je v té práci jako obvykle pozadu a zrovna zvonil telefon, vydavatel znovu připomínal, že to spěchá.

…

Pás opakování, komponování končí v říjnu po měsíci práce ztíženém jen nádhernou rýmou, kterou chytil kdesi na turné ve Španělsku, pod kokosovníky v Malaze. Moc dobře ví, co udělal, nemá to vlastně žádnou pořádnou formu ani provedení, ani modulaci, jen rytmus a aranžmá. Je to prostě věc, která se sama ničí, partitura bez hudby, orchestrální fabrika bez účelu, sebevražda, jejíž zbraní je jen rozvinutí jistého zvuku. Do omrzení omílané téma, věc bez naděje, od níž se nedá nic čekat, a Ravel předpokládá, že přinejmenším sváteční orchestry si tuhle skladbu do programu zařadit netroufnou. Což ale není důležité, je to přece udělané jen proto, aby se na to dalo tančit. Všechna ta opakování tématu ponesou teprve choreografie, světlo, kulisy. A když už má vše hotové, projíždí zase jednou s bratrem kolem vésitské fabriky: Tady, vidíš, povídá mu Ravel, to je ta továrna z Bolera.

Jenomže ono to vůbec neprobíhá, jak mělo. Když se to poprvé tančí, vyzní to trochu rozpačitě, ale jinak jakž takž. Až potom na koncertě to probíhá děsivě. Naprosto neobyčejně. Té beznadějné věci se dostane ovací, které ohromí všechny, autora především. Pravda na závěr jednoho z prvních provedení se jakási starší dáma v sále rozevře jako pominutá. Blázen, blázen je to. Načež Ravel jen skloní hlavu: Aspoň jedna pochopila, pošeptá bratrovi. Z nečekaného úspěchu je nakonec celý nesvůj.

Online aktivity k M. Ravelovi:

Toglic (křížovka)

Wizer.me (interaktivní pracovní list) – skvělá interaktivní aplikace pro tvorbu pracovních listů.

Tak zase na chvilku vše, myslím, že se tradičně ozvu až po návratu z LDHV s ohlédnutím. Pěkné léto!